Ulassai - sardinský ráj sportovního lezení…

   Před polednem zazvonil telefon a kámošův hlas se mě ptá, zda bych tak nějak „narychlo“ nevyrazil na Sardinii - měli naplánovaný dvoutýdenní rodinný výlet, ale náhlá komplikace Terezky a Toníka mění situaci… - rozhodnutí je v podstatě okamžité, ANO - budu Fráňovi náhradní ženou a synkem (takový 2v1)!
   
   Koupím jízdenku Ostrava - Praha (těch 99,- za sedadlo v Leo Expresu je úchylná cena, ne?), na Zličíně nahážeme do košíku něco na zub a upalujeme směr Livorno. Cestou máme v plánu překvapit a Plzněmi obdarovat (jako na ten zub..., rád si na nich totiž smlsne, kluk jeden šikovnej...) kámoše Leskiho, ale o pár hodin se míjíme - s italskýma lezcema ráno opustil své skoro rodné Arco - směřují „fárat“ do verdonských hlubin Francie… Tak tedy jindy Jirko! 
 
   Chvíle za volantem, přístav, noční trajekt a jsme tady -  Sardinie, JUPÍ! Parádní výhodou pro mě bylo, že „Fráňovci“ loni na Sardošce strávili více než tři týdny a to v „poznávacím režimu lezeckých oblastí“,  přičemž jim místního znalce nahrazoval Mára Holeček (a ten je tam opravdu jako doma). Takže o destinacích bylo „přehledno“ a jasno! Dokonce se měli Mára, kluci z Labáku a adršpašská legenda Kořala i letos traničně dostavit a druhou polovinu pobytu jsme tak měli trávit společně, ale jak už to tak někdy bývá, vše bylo nakonec jinak… Nicméně nám se tak zalíbilo na „ulassaijských lezeckých hřištích“, že jsme je jen příležitostně opouštěli a maximálně jezdili na zmrzku a do vln slané vody dát odpočinout tělům a hlavně bříškům prstů, když si o to řekly a za klukama na druhou stranu ostrova jsme nakonec ani nestihli dorazit. Každodenní sluníčko, možnost lezení ve stinných sektorech či  úzkých kaňonech, zmíněná blízkost moře…, čtrnáct dní uběhlo jako voda a my si už na zpátečním trajektu domlouváme opět nějaký chlapský výlet při blízké příležitosti…
   Před půlnocí jsem  pak vyskočil z „Fráňovic červené plechovice“ v Práglu a jelikož mi éro s cílem v turecké Antalyi odlétá až za nějakých 16 hodin..., to se ještě dá stihnout věcí -  viz. můj  ZÁVĚREČNÝ  FB příspěvek, hihi...
 
P.S. Poslepované obrázky jsou jen taková „ilustrační z nouze ctnost“ či jak se říká „co dům dal“, páč asi chápete, že ve dvojici se fotky a obzvlášť ty lezecké, nesbírají jednoduše… Tak jo, díky!
 
 
Zpět
Sdílet