Jelikož jsem již byl v minulosti a stále jsem z různých (hlavně těch hasičských) stran tázán: „KDY, PROČ, KAM, CO JAKO DÁL…?“ přilepím zde, myslím si, objasňující text. Primárně byl sice určen do rukou minulého vedení, ono duo však stihlo v mezidobí z „ústavu“ dezertovat. A jelikož si za svým názorem stojím, vznikal totiž postupně a nejsou to nějaké „rychlokvašno-orgasmické  emocionální blitky staříka v přechodu“, tak jsem pro něj prostě „šáhl do šuplíku“! 

   Oběma „novým“ klukům z „největších kanceláří obměněného prvního patra SOŠ a VOŠ FM“ DRŽÍM PALCE! Navzájem se znají, mají zadání/myšlenku, drajv, zkušenosti z „diplomacie“ v řízení, ale také dlouholetou „praxi z hasičského boje v terénu“ a nakonec i krytá záda ze strany GŘ (alespoň po dobu pobytu VV v tom Práglu). Pro kurzanty, respektive jejich budoucí výuku, budou změny zcela jistě přínosem (nejsem si však jist, zda to všichni kolegové-lektoři-instruktoři vidí stejně..., možná se ale pletu já, BUDOUCNOST UKÁŽE!). Pro mě je každopádně škoda, že se neobjevili o rok dřív!

P.S. Jen poznamenám, že do toho „virtuálního šuplete“ jsem dokument uložil ještě před mým největším STOP! Závěrečnou stopkou, která způsobila přebliknutí mého vnitřního semaforu na pomyslnou červenou bylo, když jsem se před poslední směnou školního roku 2021 probudil s levou paží bezvládně visící z ramene - jako falus po svatební noci! Dnes mi už žádný lékař nesdělí PROČ a CO! Prostě se to semlelo jako se to děje při leteckých katastrofách... A to jsem měl již v obytné káře naházeno vše potřebné (včetně pytle brambor a nové propan-butanové láhve) k měsíčnímu pobytu na alpských čtyřtisícovkách, kdy by mi destinaci určovala jen aktuální poloha tlakové výše, JUPÍ! Chtěl jsem si PROSTĚ jen užít po těch létech NEPŘETRŽITÉ VOLNO - PRAZDNINY! Taky bylo nasmlouváno několik klientů (VŠICHNI naštěstí pochopili situaci, DĚKUJI)! Namísto toho jsem s ženou za volantem (řízení jsem zpočátku nebyl vůbec schopen) různě křižoval po českých, státních i soukromých zdravotnických zařízeních a v půlce září jsem si tou levačkou již dal hrozinku do úst! Heuréka! Ač se stav stále lepší a já sám jsem vysoce motivován, dle názoru odborníků se až tak na počátku léta 2022 uvidí, zda pazoura bude plně funkční! BUDE, to já vím už teď a Vám prozradím malé tajemství: „Přežívat se s ní sice dá již nyní, ale je to na HOVNO!“. Žádá si prostě ČAS. Takže  MÁM JASNO!

   Tímto (včetně textu níže) by mohlo být snad většině zodpovězeno a já jsem se s otázkou „hasičské minulosti“ NAVŽDY vyrovnal, JUPÍ!

„Průvodní list k výpovědi“ aneb „co ukrývalo šuple?“:

    Svou zkušenost pod křídly SOŠky vyhodnocuji podáním „žádosti o ukončení služebního poměru” (ke dni 28. 2. 2022).

    Proč končím?

   Nastoupil jsem plný optimismu a dobré nálady, což jste „dole u řeky“ možná ani nezaregistrovali. Kolegové na Pavlíkové myslím ano. Mé rozkoukávání se v době covidové bylo zpočátku rozpačité, takové „nahoru a dolů“, ale měsíc duben a s ním i rozhodnutí o zkrácení (další dva dny), již o 20% redukovaného kurzu strojní služby ve mně definitivně „zařízlo“ veškeré ideály. Uvědomil jsem si, že „škola“ má toto zařízení jen v názvu, ale fakticky je to „úřad“ sloužící GŘ. 

   K samotné náplni a smyslu mé práce musím nejprve podotknout, že se mi svou podstatou jeví oba kurzy (ST-Z plně, NOV částečně) spíše v duchu učebních oborů „černého řemesla“ a tudíž mi vůbec nezapadají do koncepce zrodu „projektových simulátorových místností“ plných IT techniky, vyhovujících spíše akademické formě výuky. A fakt, že se v nich (a také souběžně v osnovách) nenašel prostor pro seznámení budoucích strojníků s jejiich základním programem IKIS je prostě neomluvitelný. No a přidám-li absenci prostorné a řádně osvětlené mechanické dílny s montážním kanálem spolu se zvedacím zařízením a třeba i neuvěřitelnou neexistenci mycího boxu (o historické hodnotě požárních zásahových vozidel se zmiňovat nechci, protože i ty mají motor, čerpadlo, nádrž na hasivo a tudíž základní principy na nich lze s úspěchem a mnohdy i lépe, než na moderních „monoblocích“ demonstrovat), začal jsem stříhat virtuální metr. 

   Ještě jsem ale věřil ve změnu! Sice už ne v prostorově-dispoziční, ale alespoň  koncepční - „pokovidovou“. S nástupem podzimu však žádná nenastala. A jelikož vzhledem ke svému věku vím, že stávající situaci nezměním, ale zároveň nejsem ochoten změnit svůj, již na jaře prezentovaný názor na délku a obsahovou náplň strojnických kurzů, vzniklou patovou situaci tedy jednoznačně řeší mé svobodné rozhodnutí: „Nebudu se dále podílet na realizaci něčeho, čemu nevěřím! Byla-li by to má firma, takhle bych to nedělal“ (neurazit se, jde o můj osobní názor).

   Škoda, původní záměr jsem měl trochu jiný. Ano, plánoval jsem časově delší „učitelský” pobyt s výhledově příjemně rostoucí „výsluhovou“! Holt není mi dopřáno. Ale „ty kulaťoučké zlaťáky“ PROSTĚ nejsou všechno!

   Děkuji všem za ochotu, pomoc a trpělivost projevenou při odpovědích na mé často neodbytné dotazy, týkající se jak výukové problematiky, tak třeba i provozních a organizačních záležitostí. 

   Koneckonců všichni jednou projdeme vrátnicí naposledy. Nyní tedy nastal můj čas odchodu do „divočiny“. Je podobný „výletu” zebry Martyho z animované komedie Madagascar (2005), ovšem bez závěrečného „happy end“ v podobě návratu do „bezpečí klece“ newyorské ZOO (v tomto případě můj kabinet umístěný v areálu ulice Pavlíkova).

   JEŠTĚ JEDNOU TEDY DÍKY VŠEM kolegům a kolegyním, příslušníkům, příslušnicím, stříbrným, zlatým i těm bez hodnostního označení, těm od „řeky“ i těm „z učiliště na kopečku”. ŽIVOT PROSTĚ JE ve stylu: „NĚCO ZA NĚCO!“ 

   Naštěstí máme VŠICHNI svobodu volby, každopádně: „BUĎTE FIT na těle i na duši!“

přeje Petis

Děkuji za Váš čas věnovaný k přelouskání MÉHO POSLEDNÍHO hasičského reportu a opravdu HLAVNĚ: „BUĎTE FIT!“

Na FB byl aktuální post s odkazem na tento střípek kaleidoskopu uveden textem (viz. níže), tak jej pro úplnost přikládám i zde:

HASIČINA pro mne VŽDY byla PRÁCE - smysluplná, ale bohužel JEN PRÁCE! 
HORY oproti tomu - ty  jsou mi celoživotním koníčkem a z velké části jim vděčím i za svou VÝCHOVU. 
A ŽIVOT, to je vlastně jen taková VEKTOROVÁ VÝSLEDNICE sinergií mezi LIDMI a ENERGIEMI - tak nějak se na to skrz svou „VÍRU“ dívám já!

   No a poslední rok a půl mi právě ta „učitelsko-hasičská ROBOTA“ vytvářela solidní vír v mých „BIO ENERGO zásobnících“ a je to panečku JO znát na mé celkové zdravotní kondici!
  Takže následovalo nutné ZASTAVENÍ, OHLÉDNUTÍ, chvíle (dlouhá) TICHA a PŘEMÍTÁNÍ…, CVAK a najednou je VOLBA zcela jasná: „Těch 20 let u SBORU bylo fajn, ale dál už chci ŽÍT podle svých PŘEDSTAV!“

Kdo bych měl potřebu více nahlédnou pod mé pleny mozkové, vstupte tudy: