Mönch, Jungfrau a ... sponzoring
O
Eigru, této „smrtící hoře“ - respektive její severní stěně, jsem četl jednu z prvních horolezeckých knížek mého prenatálního lezeckého života! Dalším argumentem je, že poprvé v životě mám SPONZORA, to by se mělo využít!
Takže nejprve k tomu mecenášství. Kamarádka je velké zvíře (možná to i vlastní, co já vím...) v ne moc známém řetězci zdravé sportovní stravy KFC. No a ti se rozhodli podpořit talentované mládí a já vyfasoval takové lístečky, že po jejich předložení obsluha kasy nejprve několikrát provedla zkoumání kartičky rub-líc, kroutila hlavou, zavolala vyšší šarži, celý postup se opakoval. Poté proběhl telefonní hovor, pokrčení ramen a nakonec, když už řada hladových sportovců za námi začala být zjevně nervozní, razítkování, náš podpis a výdej stravy! Ještě jednou touto cestou celému řetězci děkujeme! A tak s plným bříškem pokračujeme dál...
A teď tedy k výletu. Švýcarsko, jupí! Osedláme naše bikes, proběhne rekognoskace okolí, seženem předpověď počasí, vyprostíme letadlo z hustého lesa a najednou sedíme ve vláčku a tají se nám dech (nevím zda fyziologické reakce souvisí s výši jízdného nebo spektakulárností výhledů). Grindewald, Kleine Scheidegg, Jungfraubahn - to jsou pojmy! Mnich jeden den, Jungfrau druhý a na Eiger někdy příště! Že by Mc'Donalds...
Málem jsem zapomněl! Pro tentokrát alespoň zaletím nahlídnout do pověstné severní stěny alias „Mordwand“. Ota chtěl taky, tak vzal aerotaxíka a přistáváme pár metrů od auta.
P.S. Dlouholetá osobní zkušenost praví, tedy v mém případě zcela jednoznačně, že nejschůdnější cestou sponzoringu je si na dílo sám vydělat!
Zpět