Zatímco Cristóbal Colón alias Kolumbus ve svých 54 letech bohužel zemřel (u mne sice tato číslovka naskočila před dvěma měsíci, ale pevně věřím, že rok 2023 bude mít šťastnější průběh), on vyplul na svou první plavbu ze španělské Huelvy (a pánové a dámy, je už to skoro 531 let !), já se vydal na svojí měsíční sólo pouť právě do Španělska… 

   Pomalu se blíží konec března, můj miniobytňáček je už opět zaparkován v bezpečí mateřského parkoviště u místeckého Mountfieldu a já v pořádku a nadmíru spokojen doma. Po sněhu ani památky a celkem teploučko, JUPÍ…, zima je PRYČ!

   Resumé: Za ten necelý měsíc bylo najeto 5800 km, navštíveno 12 lezeckých oblastí (pokud započítám i Sharma climbing gym Gavà v Barceloně), 14 lezeckých dní s postupně 5 lezeckými partnery (Katalánka, Peruánka, Fin, Němec a Nor). Jeden den zcela propršelo, některé rána chladná (-6 °C), ale přes den za bezvětří na sluníčku to šplhalo až někde ke třicítce (to byl také jeden z hlavních důvodů mé cesty - teploučko a sluneční svit!). 

   Poznatky: Bude třeba pořešit solární panel na střechu “plechovice”, páč trakční baterka nestíhá při delším stání utáhnout lednici a zároveň i přídavné topení, ale to je jen otázka nějaké té tisícikoruny a půl dne práce! Horší je to se zjištěním, že brousit ty “onsajdy” (jasan, někdy to neklapne a je to s odsednutím) v mantinelech 6b až 7a mě už FAKT až tak nebaví (mluvím o technických cestách, bude-li to výživný převis vyžadující silové lezení, sednu už v tom “béčku”)! No, ale tento zamýšlený progres už není otázka na půl dne práce! 

… tož partyjo, končím s klábosením a jdu se zavěsit na BEASTMAKER…, ať ten “klajmbing” někde posunu…, ČAS I CHUŤ MÁM, VÝMLUVU BOHUŽEL ŽÁDNOU NENACHÁZÍM, tož se nedá nic dělat!

 

Zpět

---