Matterhorn a Blanc během čtyř dní?

Situace:

a, Otovi se blíží kulatiny a nedávno se zmínil o Matterhornu.

b, Jerry má prázdniny.

c, Tři dny v kuse lije jako z konve (a to nemůže trvat věčně).

No naschvál, co by jste dělali vy? Že jo....

... nabalili dodávku a vyrazili! Pršet přestalo až ke konci cesty. Během aklimatizačního Breithornu slehl sníh, přespali jsme na terase zavřeného baru uprostřed sjezdovky, další noc pak na chatě Carrel a Lvím hřebenem k vrcholovému kříži. Přes chatu Hörnli k autíčku, popojeli jsme do Francie, potrénovat v trhlinách na Mer de Glace. Nocleh na Cosmique a celodenní marš paráda přes Tacul a Maudit na kótu 4809, psyknutí plechovky, vzpomenout na živé i mrtvé a s pocitem upadajících kopýtek po svých až do Les Houches. To byl dlouhý den a na závěr i deštivý! Přechází fronta, máme splněno tak se domů probíjíme díky kvalitním stěračům bezpečně. Holt: „Profík ví!“

Kdyby to šlo takhle hladce vždycky, tak asi ani nemá cenu do hor vůbec jezdit! Co bychom se tam naučili (o nich, o nás, o Vás)?! Moc si vážím těch sedmi dní (i s cestou) a netuším, zda se to v budoucnu bude opakovat...

P.S. Další návštěvy oblasti trošku stlačili „skóre vrcholové úspěšnosti“, vždy jsme si ale program našli, něco se naučili a dozvěděli. Hory, ty neutečnou, nemají nožičky! Možná i proto nedávají vždy napoprvé a už vůbec né každému...

Zpět