Značka se mi moc líbila…, ale žádný nápad k nadpisu!
Zmohl jsem se jen na pouhý překlad (ještě k tomu gramaticky nesprávný - jasan, jednotné číslo namísto množného). NÁPADY, no ale VLASTNĚ PRÁVĚ O NĚ TADY JDE, uvědomil jsem si po chvilce přemýšlení!
Když jsem na podzim loňského roku opustil „Facebookovou platformu“ s myšlenkou, že si budu sice dále hladit své ego, ale již ne tak veřejně, pouze skrytěji, zde na svých stránkách, v rámci takového osobního virtuálního/elektronického deníčku a pro pár skalních čtenářů…, ale po několika měsících jsem se přistihl při myšlence, že se k dalšímu sepisování vlastně musím spíše nutit, než abych se těšil, jak tomu bylo dříve! Ha, ZRADA - asi jsem se za těch pár let datlování do klávesnice tak nějak „pisatelsky vyejakuloval“, mentálně vyčerpal nápady nebo že by jen prostý úbytek testosteronové nálože, kdo ví?! Výsledkem každopádně je, že na dobu neurčitou nebudu „živit“ tento blog a tak jako úvodní webovou stránku vrátím tu, kterou jsem si původně stvořil (a vlastně po celou dobu byla nastavena v cizojazyčných verzích).
ZÁVĚREČNÝ (nerad používám slovo POSLEDNÍ) zápis z KALEIDOSKOPU alias „lodního deníku španělské plavby“:
„… do BIVOJe (bivakovací vozítko Renault Trafic) bylo myslím naloženo vše potřebné, doplněny zásoby PHM a také vyměněna propanbutanová láhev v kuchyňské lince. Ve večerních hodinách jsem pak už jen z můstku/sedadla řidiče zamával Ivě stojící na našem novém balkónu/lodžii a otočil kormidlem/volantem směrem jihozápadním, směr Španělsko…, tvář mi zalily poslední paprsky zapadajícího slunce…, prostě:
„SYNEK V PRÁCI!“