V roce 1935 Jan Antonín Baťa inicioval finanční sbírku „Fond pro výcvik 1000 nových pilotů republice“. Už si ani nevzpomenu kde a kdy jsem se o té informaci dozvěděl poprvé (že by už v minulém století?). „Na tuty“ ale vím, že „lezecká parafráze“ mě napadla jednou k ránu (před pár dny!), těsně před probuzením, po návratu z islandské šoférsko-pracovní mise. Nevím proč, ale kvapně jsem tu tisícovku pilotů, ještě v takovém polospánku převedl na 1000 dnů (tedy cca 33 měsíců - 2 roky a devět měsíců), to už jsem byl ale při plném vědomí, omrkl bankovní účet a s radostí zjistil, že si podobnou „sbírku“, jen s trošku upraveným názvem a vlastně i obsahem: „Climb now work in a thousand days“ mohu před dnešním polednem sám vyhlásit, po poledni uzavřít, večer s mým novým plánem seznámit ženu, no a den následující už jen začít čerpat a realizovat!
Z plného snění do snového realismu - to jsou bomby! Bude to ale masakr, takovou dobu vydržet NEPRACOVAT (nebo alespoň co nejméně), tedy z pohledu výdělečných činností a naopak MAKAT na posunutí lezecké výkonosti..., CO JSEM SI TO NA STARÁ KOLENA VYMYSLEL ZA KOKOTINU! To jsem totiž také někde zaslechl, prý: „Následuj své sny.“, ale třeba i: „Komu tím prospěješ!“, ha!
P.S. Ale co, PRUBNU TO, když už mám tu možnost! Vlastně jen tak poznám, co na to moje „hlava a tělo“ bude říkat a jaké bude případně hledat výmluvy! Koneckonců ukončit tento experiment mohu kdykoli, nikdo mě nenutí, nikomu nejsem zavázán a rozličné „manuální roboty je kolem furt dost“ - pro případ předčasného vyčerpaní sbírky, jupí! Takže: „Díky pane Antoníne, Vy jste ale byli hlavy!“ (jen je škoda, že to brácha nedotáhl s tou Argentinou..., to by byla TEPRVE PARÁDA)!