Jak to vše začalo víte již z úvodu. Trávil jsem tedy studenější část roku na alpských nebo šlo-li to, lépe na slunnějších dolomitských svazích. Letní měsíce pak uběhly rychle na turistických stezkách tamtéž. Ať už to bylo v roli řidiče, průvodce nebo ve vysněném, ale náročném spojení obou profesí. Mám rád změny, tak jsem většinou uvítal dny, kdy člověk vypomohl v kuchyni nebo naopak sympatickým klientům tím, že jsem se nad rámec oficiálních povinností pověnoval jejich ratolestem na prkýnkách (později, v roli otce jsem docenil výhody výuky sportovních dovedností vlastního dítěte, prováděné jinou osobou). Krásné roky! No a když se našinec rozkoukal, přišla nabídka průvodcovat až třítýdenní poznávací zájezdy po národních parcívh USA. To byla výzva! Mezi tím se mi dokonce podařilo úspěšně odstátnicovat. Tím ale pomalu skončil i relativně bezstarostný život, jak jsem si měl brzy uvědomit! Vlastně následoval ještě půlroční pracovno-sportovně-poznávací čundr východním směrem o jehož průběhu se můžete více dozvědět v
kolibříku vydaném mým kamarádem, po přečtení výtisku „rodinného samizdatu“, za což mu ještě jednou děkuji!
Uběhlo pár let, už je sice jiné století, ale myslím si, že hory a lidé se až tak moc nemění (teda alespoň ti, kteří do hor stále chodí). A asi je to tak dobře...