Zvažoval jsem tuto „the highest level“ formu průvodcování již při pobytu v Coloradu. Finanční a časová náročnost na horské vzdělání však tehdy řekly své jednoznačné „NE!“ Poslední slovo to ale stejně nebylo... po pár letech, když jsem si v Rakousku prodlužoval platnost instruktora horolezectví, se jeden večer otevřelo téma  o právě vznikající asociaci českých horských vůdců. Semínko se v hlavě uchytilo a po pár dnech již listuji deníky, obvolávám spolulezce a dohledávám detaily starších lezeckých podniků a nakonec odjíždím do Francie, abych doplnil „Tourenbericht“.
   Pozvání na pohovory do Alp beru jako první úspěch! Samotné hektické dny přijímacích zkoušek realizovaných u jižních sousedů, v rámci jejich vlastního „třídění plev do nového ročníku vzdělání“, se mi po čase stejně jeví jako asi nejtěžší část celých následujících tří náročných let! Možná proto, že nebylo moc prostoru pro chyby, respektive na jejich opravu. Pozorný čtenář se dovtípí, ANO, přijat! Následují týdny praktické výuky ve všemožných snových letních i zimních destinacích, většinou s místními, ať již italskými, rakouskými nebo francouzskými „guidy-učiteli“! Stále jsem to však bral spíše jako takovou hodně drahou aktivní dovolenou. Ani by mi nejspíš nebylo líto investovaného „rance peněz“, kdyby vše v tuto chvíli i skončilo. Hodně jsem se za těch sto dní naučil nejen pro svůj bezpečný pohyb v horském prostředí! Pak přišly první aspirantské túry v Tatrách pod dohledem většinou slovenských „vodcov“ a rok nato nakonec i závěrečné týdenní zkoušky v Chamonix.
 
 

Nabídka a ceník služeb.

Sdílet